Finština: lekce první a zároveň poslední

Proč se vlastně učit finštinu? Těžko říct. Pochybuji, že bych někdy dosáhl úrovně, abych se mohl normálně bavit s Finem bez toho, aniž by on raději přešel na angličtinu. Důvod učit se finštinu je tedy podobný jako třeba u klingoštiny (pozn. umělý jazyk ze Star Treku) - učí se je jen naprostí blázni a ve volných chvílích Sheldon Cooper (pozn. The Big Bang Theory). Přesto bych rád alespoň trochu nastínil, jak finština vypadá.

Začínáme opravdu jednoduchými věcmi, abych neodradil hned na začátku. "Ahoj" se řekne "Moi" nebo "Hei". Tak to vypadá jako jednoduchý jazyk. Navíc bych dodal, že české "ano" se překládá jako "Joo" (čti dlouze: "jó"). Pořád to vypadá hodně snadno. Tak bych ještě přidal několik jednoduchých pozdravů: "Moro!", "Terve!" a nebo třeba "Päivää". Důležité a rovněž celkem snadné slovíčko je také "kiitos", což znamená "děkuji". Naopak pro české "prosím" nemá finština ekvivalent (i když jsem byl upozorněn, že má, ale pro účely článku je mnohem zajímavější psát, že nemá ...ale kdyžtak zkuste "Ole hyvä"). Uvedená slovíčka jsou skutečně ta nejzákladnější, ale použitelná v mnoha situacích a skutečně není problém si je zapamatovat, stejně jako není problém s jejich výslovností. Ve finštině obecně je výslovnost velmi snadná, protože se vyslovuje vše, co je zapsáno. V praxi to znamená, že zdvojené samohlásky (ale i souhlásky) se vyslovují dlouze, takže například kiitos vyslovujeme "kítos". Dále bych upozornil, že Finové vyslovují celkem výrazně hlásku "r", zejména v Tampere. Zajímavostí také je, že ypsilon se vyslovuje skutečně tvrdě (řekl bych skoro jako německé "ü"), naopak měkké i měkce. Myslím si, že pro Čechy není finská výslovnost velkým problémem. Pozor však na to, že je skutečně nutné dodržovat správnou výslovnost zdvojených hlásek, jako příklad bych uvedl slova "tapaa" a "tappaa", první slovo znamená "potkává", zatímco druhé "zabíjí", což je celkem velký rozdíl.


Krátkou kapitolu bych rád věnoval rozdílu mezi spisovnou a hovorovou finštinou. Některá finská slovíčka jsou totiž dlouhá a Finové mají tendenci je zkracovat (třeba číslovky). Rozdíl ukážu na příkladu jednoduché a užitečné věty "Jak se máš?", kterou do finštiny překládáme jako "Mitä kuuluu?" nebo více hovorově "Miten menee?". Odpovíme buď "Kiitos, hyvä!" v prvním případě nebo "Kiitos hyvin!" v případě druhém, což znamená "Děkuji, dobře". Musím uznat, že začátečníky tyto rozdíly moc nepotěší, navíc bych dodal, že téměř vše ve finštině má své hovorové ekvivalenty, které dávají začátečníkům docela zabrat... Zde jsem asi nezvolil moc vhodný příklad, ale potřeboval jsem si nějak pomoct s uvedením další video ukázky - Mitä kuuluu, Marja - Leena?

Číslovky
Nyní bych uvedl pouze základní číslovky ve finštině, podotýkám, že se jedná o spisovnou a tedy v některých případech hodně dlouhou variantu:
1 - yksi
2 - kaksi
3 - kolme
4 - neljä
5 - viisi
6 - kuusi
7 - seitsemän
8 - kahdeksan
9 - yhdeksän
10 - kymmenen
11 - yksitoista
12 - kaksitoista
20 - kaksikymentä
21 - kaksikymmentäyksi
100 - sata
1000 - tuhat
100 000 - satatuhatta

Stačí tedy umět základní číslovky 1-10, dále pak vědět, že čísla 11-19 se skládají přidáním "toista", další číslovky je pak snadné složit, dále už pak stačí znát 100 a 1000. Číslovky se pak v psané formě "lepí" na sebe, takže nám nakonec vznikají hodně dlouhá slova, jako například: "viisisataatuhattakaksisataaseitsemänkymmentäyhdeksän". Ještě drobná poznámka, proč například 100 se řekne "sata" a 200 pak "kaksisataa". Odpovědí je další kapitola - partitiv.

Partitiv
Partitiv se ve finštině používá například po číslovkách větších než 1, ale také u pozdravů (Hyvää paivää!) a také u některých sloves (například po slovese rakastaa - milovat). Tvoří se pomocí koncovky -ta/-tä (po souhlásce a dlouhé samohlásce) nebo koncovky -a/-ä (po krátké samohlásce). Samozřejmě existuje také celá řada výjimek, které zde nemá cenu psát. Pro ilustraci několik příkladů:
auto - autoa
kirja - kirjaa (kniha)
koira - koiraa (pes)
sisko - siskoa (sestra)
tee - teetä (čaj)
olut - olutta (pivo)

O tom, zda použít a nebo ä rozhoduje tzv. vokálová harmonie. Stručně řečeno jde o to, že samohlásky a, o, u nemohou být spolu v jednom slově se samohláskami ä, ö, y.


Slovesa
Slovesa jsou ve finštině rozdělena do několika slovesných tříd, vedle toho existuje i několik nepravidelných sloves. Jako příklad bych uvedl sloveso puhua, což znamená mluvit a patří do 1. třídy (alespoň podle naší učebnice). Z uvedeného infinitivu napřed odebereme koncovku -a, a pak můžeme vytvořit všechny tvary:
minä puhun - (já) mluvím
sinä puhut - (ty) mluvíš
hän puhuu - (on/ona/ono) mluví
me puhumme - (my) mluvíme
te puhutte - (vy) mluvíte
he puhuvat - (oni) mluví

Minä puhun tšekkiä, englantia, saksaa ja vähän suomea. - Mluvím česky, anglicky, německy a trochu finsky.

Uvedl jsem i příklad použití slovesa ve větě, se slovesem puhua se používá partitiv, takže v uvedeném příkladu jsme označil tyto koncovky, ale zpět ke slovesům. U některých tříd se kromě koncovek mění jedno nebo více písmenek přímo v daném slovese, které přechází z takzvané "weak grade" do "strong grade" a naopak. K tomu ještě existuje řada nepravidelných sloves, ale skutečně nemá cenu to zde rozebírat, zkrátka je to celé poněkud složitější...

Pády
Podle české Wikipedie má finština 14 pádů. Přiznám se, že my jsme se v hodinách finštiny naučili jen nějakých 6-8 pádů a už to nás stačilo k tomu, že jsme se v tom ztráceli. Je to totiž úplně jiné, než v jiných jazycích. Zatímco v češtině nebo angličtině si pomáháme předložkami, finština používá opět koncovky. Nejlepší bude uvést několik příkladů, ve kterém použiji slovo talo, což znamená dům.
talo - dům
talon - domu
talossa - v domě
talosta - z domu
taloon - do domu
talolla - na domě
talolta - z domu
talolle - na dům

A dalo by se pokračovat, ale uvedl jsem jen těch pár nejzákladnějších, a už zde jde vidět, jak je to složité. Například talosta a talolta znamenají "z domu", ale v prvním případě se jedná o uzavřený prostor (jsem uvnitř domu a jdu ven) a v druhém případě jde o otevřený prostor (v případě "z domu" by asi znamenalo skočit ze střechy, ale přiznám se, že nevím).

Myslím, že pro první (a zároveň poslední) lekci by to stačilo. Rozhodně doporučuji studovat základy finštiny alespoň na EILC kurzu. Je sice jasné, že se naučíte opravdu jen pouhé základy, ale finština je opravdu zajímavý jazyk, který se hodně liší od všech ostatních, a je to tedy skutečně něco originálního, když umíte alespoň pár slov. Na Wikipedii existuje o finštině docela dobře napsaný článek, ve kterém je gramatika podrobně vysvětlena (viz odkaz na konci článku). Naopak nevěřte překladači od Googlu, který funguje skutečně jen na hodně jednoduchá slovní spojení, ale jinak moc nepomůže. Toto je pravděpodobně můj poslední příspěvek na tomto blogu, takže doufám, že si našel své čtenáře a že třeba někomu pomůže v rozhodování, zda vyjet do Finska nebo na Erasmus obecně. Zároveň bych se chtěl omluvit všem těm, kteří finštině rozumí, aby omluvili chyby v tomto článku, protože já skutečně finsky neumím a zde se jedná opravdu pouze o naznačení toho, jak finština vypadá.

Jo a abych nezapomněl na tři důležitá slova: vittu, perkele, saatana! Jsou to poměrně důležitá finská slovíčka, která jistě uslyšíte. Ještě bych rád zmínil, že Finové mají svůj osobitý styl konzumace alkoholu, pochopit ho pomůže následující video:

Finská hudba
Jen několik ukázek, myslím, že už jsem je tady prezentoval, ale klidně to sem dám ještě jednou:

Odkazy
Finština - Wikipedie (cs)
Finština - Wikipedie (en)

Erasmus: zhodnocení, praktické zkušenosti a rady

Tak už jsem nějaký ten pátek doma v České republice a užívám si "post Erasmus syndrome". Je na čase podívat se zpětně na 5 měsíců ve Finsku a trochu toto období zhodnotit jako celek. Dnes už vím, že jsem celkem úspěšně absolvoval všechny předměty (sice dva ještě nejsou oznámkované, ale to už mě tolik netrápí), takže můžu hodnotit víceméně objektivně i způsob známkování ve Finsku.

Finance
Sice ještě nevím, jestli mi TOAS vrátí zálohu na ubytování, ale i bez ní mi peníze poskytnuté jako Erasmus stipendium pokryly veškeré náklady na život ve Finsku. Díky tomu, že jsem také cestoval (Oslo, Stockholm, Tallinn, Lapland), musel jsem samozřejmě přispět i ze svého, ale život v Česku by mě také něco stál, takže finanční stránka vyšla skutečně na výbornou. Každý je však zvyklý na jiný životní standard a spoustě lidí peníze nestačí. V mém případě byl důležitý faktor - levné ubytování. Pokud bych měl bydlet v Helsinkách, půlroční pobyt by mě vyšel o 2000 EUR dráž oproti Tampere, takže pokud se rozmýšlíte, kam jet, doporučuji Tampere. Je to celkem velké město, ve kterém je jistě spousta zábavy a kulturních akcí, a zároveň levné bydlení. Edit 6. června 2012: TOAS mi vrátil celou zálohu, i když jsme měli v bytě po našem odjezdu šílený nepořádek :)

Obtížnost zahraniční univerzity
Musím se přiznat, že jsem měl strach, jestli výuku v zahraničí zvládnu. Skutečně, mnohdy to nebylo nic lehkého a měl jsem co dělat, ale když se na to podívám s odstupem, nebylo to nic těžkého. Oproti domácí univerzitě mi tak trochu chyběly laboratorní úlohy, protože ve Finsku jsem je prakticky neměl. Spíš jsem měl teoreticky zaměřené předměty.

Národní hrdost
Je to docela zvláštní, ale pobyt ve Finsku (a obecně v zahraničí) nám otevře oči a odhalí věci, které jsem u nás lepší, ale nám přijdou běžné, a proto si jich ani nevážíme. Jako příklad bych uvedl MHD, která je na velmi vysoké úrovni v každém větším českém městě, naopak v Tampere (200 tisíc obyvatel) jezdí pouze autobusy a třeba v noci během týdne nejezdí nic. Dále například české jídlo, jako třeba knedlíky, které bych ve Finsku jen těžko sháněl. I proto jsme pořádali hned několik českých večeří a musím říct, že vždy chutnalo, nebo aspoň se všichni tvářili, že jim chutná. Řekl bych, že každý z nás se snažil Česko propagovat v tom nejlepším možném světle, dokonce jsem si koupil i českou vlajku, původně tedy za účelem fandění na hokejových zápasech, ale nakonec sloužila jako závěs v okně našeho pokoje. Další věcí, kterou bych rád zmínil, je český Krteček, tedy animovaná postavička, která je ve Finsku zřejmě docela populární, protože jsem ji viděl nejen v nabídce knihkupectví, ale také ozdobila spoustu vlaků (zvenku i zevnitř - v jakémsi dětském koutku). Na cestě do Tallinnu jsme se zase dívali na Štaflíka a Špagetku, tedy další český Večerníček. Zkrátka spousta věcí, které nám připomínali domov a jsem rád, že bylo v Tampere hodně Čechů, se kterýma jsme si občas vytvořili malé Česko uprostřed Finska. Na druhou stranu člověk poznal i spoustu věcí, které jsou u nás špatné, ale dřív jsem si to neuvědomoval :(


Úroveň angličtiny
Jednou z věcí, která je v Česku špatná, je úroveň angličtiny. Těžko se srovnávat například s Finskem, kde anglicky mluví i řidič autobusu, ale porovnal bych aspoň úroveň mezi výměnnými studenty. Suverénně nejhorší v tomto ohledu byli Španělé, kteří nejenže anglicky neuměli, ale navíc většinou neměli žádnou snahu se anglicky učit, protože všude chodili v obrovských skupinách, takže potřebu angličtiny neměli. U Čechů, kteří také se svojí angličtinou bojovali, jsem aspoň viděl jistou snahu se alespoň částečně izolovat od ostatních Čechů a mluvit anglicky. U Francouzů byla situace hodně individuální, většinou uměli slušně anglicky se svou typickou výslovností, ale vyhledávali každou příležitost k tomu, aby mohli mluvit mezi sebou francouzsky (avšak byly mezi nimi výjimky). Němci byli skutečně hodně dobří, někteří měli sice silný německý přízvuk, ale obvykle to příliš nevadilo a šlo jim dobře rozumět. Polská angličtina byla blízká české variantě, takže pro nás nebyl nejmenší problém jim rozumět, ale obecně mluvili celkem slušně. Možná je to dáno jen tím, že jsem znal malou skupinu lidí, ale nejlepší angličtinou se mohou pyšnit Portugalci a Brazilci, kteří na rozdíl do Španělů nemají vůbec problém s výslovností. Za zmínku stojí už snad jen chvilkami hodně vtipný italský přízvuk :)

Několik rad pro další, kteří se rozhodnou vyjet na studijní pobyt do Finska
1. Pokud chcete ušetřit, zvolte Tampere místo Helsinek. Hlavně na ubytování ušetříte hodně peněz.
2. Jeďte na Erasmus co nejdřív. Já jel až v posledním ročníku, kdy jsem kromě předmětů měl psát v zahraničí část svojí diplomové práce, což nešlo příliš dohromady. Takže je dobré vědět hned od začátku, ze Erasmus vás bude stát jeden rok ve škole navíc a vyplatí se tedy jet na celý rok, nejen jeden semestr.
3. Když už budete ve Finsku, cestujte. Kromě řady národních parků ve Finsku máte k dispozici řadu okolních států, do kterých se můžete dostat za relativně málo peněz. Opět v mém případě jsem se rozhodoval, jestli pracovat na diplomce nebo se někam podívat (vyhrála druhá možnost).
4. Občas se může stát, že některé české internetové stránky nefungují při přístupu ze zahraničí (zejména televizní streamy). Využijte svojí domácí školu a její VPN, pokud tuto službu poskytuje. Umožní vám získat českou IP adresu a relativně rychlou konektivitu do Česka.
5. Určitě se hodí účet v Eurech. Myslím, že některé české banky toto nabízejí. V opačném případě totiž ztrácíte peníze minimálně 2x. Poprvé, když vám je VUT (nebo jiná univerzita) posílá na účet a podruhé, když v zahraničí platíte/vybíráte peníze. Jinak stačí český účet, pár Euro v hotovosti a spousta věcí se dá platit kartou.
6. Nakupujte v Lidlu, je to nejlevnější způsob, jak koupit potraviny. Ostatní obchody (S-Market, K-Market) také nejsou až tak drahé a zas je v nich větší výběr, ale pozor na takové ty menší obchody jako třeba SIWA, ten je dost drahý a je tam mizerný výběr. Pozor na finský "chleba". Za pár dní je celý plesnivý, vždy jsem skoro polovinu vyhazoval. Naopak finské mléčné výrobky jsou dobré (i když mléko se také zkazí dřív, než v ČR).
7. Vyberte si raději lehčí předměty, klidně si jich zapište i víc a klidně i z jiných oborů. Třeba vám to doma neuznají, ale je to jedinečná možnost zkusit si něco nového. Škoda, že české univerzity neumožňují něco ve smyslu semestru v zahraničí za cca. 20 kreditů, které by člověk dostal, ať už by v zahraničí absolvoval cokoliv. Je totiž těžké najít alternativy domácích předmětů a zbytečně se tak zužuje okruh univerzit, kam lze vycestovat.
8. Přihlaste se na kurz EILC. Já sice pravděpodobné, že se tam nedostanete, ale za zkoušku to stojí. Určitě nejlepší období z celého Erasmu byl EILC kurz.
9. Finsko je daleko, letenky jsou drahé, autobusy tam jezdí málo... proto, pokud máte možnost vzít auto, berte ho. Bude se hodit i na místě. Ale pozor, cesta autem do Finska je dlouhá, časově náročná a v Polsku díky zdejším řidičům také celkem nebezpečná, tak bych doporučil jet minimálně ve dvou.
10. Když si ještě na něco vzpomenu, určitě doplním!

Češi v Tampere
Existuje celkem početná komunita našich krajanů žijících v Tampere. Doporučuji najít si na Facebooku skupinu "Češi v Tampere" a možná poznáte pár krajanů, kteří vám třeba pomohou adaptovat se na Finsko.

Odkazy na další blogy
Rozhodně jsem nebyl jediný, kdo svůj pobyt ve Finsku zmapoval na blogu. Svůj "deníček" psalo zpočátku hodně lidí, ne každý to však vydržel. Mohu doporučit dva blogy:
1. Michal Hanusek: http://finnish-adventure.blogspot.com/
2. Tomáš Sedláček: http://flashtom.bloguje.cz/