Odjezd!

Dnes v noci vyjíždím směr Tampere, nejprve tedy 300km do Prahy po českých silnicích a dálnicích, což je vždy zážitek. Pak čekání na letišti Praha-Ruzyně, kolem sedmé hodiny ráno pak odlet směr Mnichov, kde přestupuji na letadlo do Helsinek. V Helsinkách budu někdy po poledni místního času, spolu s kolegou z naší školy pojedeme autobusem do centra, zkusíme najít úschovnu zavazadel a prohlídneme si centrum města. Večer pak máme domluvený nocleh u jeho známých, v pondělí nejspíš brzy ráno vyjíždíme autobusem (případně vlakem) směr Tampere, tam nás čeká spousta zařizování (bydlení, ukázat se ve škole, zajít do banky, ...). Budou to jistě náročné dny, určitě udělám pár fotek, kterém sem pak dám.

Za poslední dva týdny (tedy i s cestou na Mallorcu, ze které jsem se před pár dny vrátil) budu mít tedy nacestováno opravdu hodně. Kolem 1000km v autě (za volant se však následující půlrok asi nedostanu), dalších 5000km letadlem a k tomu ještě 200km autobusem.

Nyní mi zbývá ještě zkontrolovat, jestli jsem na něco nezapomněl, zabalit i pár zabývajících věcí, které zatím leží vedle kufru, který již v tuto chvíli má 17kg a počítám s tím, že nakonec se dostanu někde ke 20kg. Pak musím jen doufat, že jim na letišti nebude zdát můj kufr příliš velký (svými rozměry se totiž blíží maximálním povoleným hodnotám). Mám povoleno jedno příruční zavazadlo do kabiny, takže si beru malý batoh na záda a kromě toho si beru notebook v brašně přes rameno a doufám, že patří do skupiny "Additional items which are allowed in the cabin". Za chvilku se otevře možnost on-line check-inu, takže si vyberu místa (u okna) a případně rovnou vytisknu boarding pass. Tak jdu na to...další příspěvek (takový malý trip report) se tady objeví, až budu mít trochu času a připojení k internetu.

Finance

Zjistil jsem, že co se financí týče, každá škola poskytuje trochu jiné podmínky. Na naší fakultě (FEKT VUT) je poskytováno standardní stipendium ve výši 488 EUR/měsíc, které je dále navyšováno částkou 1000Kč/měsíc z mobilitního fondu VUT. Tyto peníze jsou k dispozici po podepsání finanční dohody zhruba 2 týdny před plánovaným odjezdem. Hodně věcí je třeba zaplatit o něco dřív (letenky, zálohu na ubytování), takže doporučuji mít na kontě jistou finanční rezervu a nečekat na okamžik, kdy dorazí stipendium.

Otázkou je, na kolik mi zmíněné příspěvky pokryjí náklady na život ve Finsku. Jedná se samozřejmě o příspěvky a počítá se tedy s jistou spoluúčastí (není to přece státem placený all-inclusive zájezd do Finska). Minimálně první měsíc budu určitě pečlivě sledovat své výdaje, abych věděl, jak si ten velký balík peněz rozumně rozdělit na celých 5 měsíců (VUT totiž posílá peníze najednou).

Jak již jsem zmínil v úvodu, každá škola má trochu jiné podmínky, pro zajímavost o ostravské VŠB si můžete přečíst zde.

Studenstké bydlení v Tampere = TOAS

Ihned po přijetí na TUT mi bylo doporučeno co nejdříve si zajistit ubytování. V Tampere se o studentské ubytování stará výhradně organizace TOAS (The Tampere Student Housing Foundation). Registrace probíhá samozřejmě elektronicky, ale neumožňuje téměř žádný výběr. Ovlivnit výběr lokality nelze vůbec, existují pouze dvě základní možnosti, a to buď "as low rent as possible" a nebo "shared apartment with friend". Byla mi doporučena první možnost s tím, že prakticky vždy dostane student jakési standardní ubytování ve formě svého vlastního pokoje ve třípokojovém bytě s cenou do 250EUR. Pak je potřeba zaplatit kauci 325EUR (z toho 250EUR mi snad vrátí po ukončení pobytu) a čekat. Po pár týdnech mi přišel e-mail, ve kterém jsem byl informován, že mi byl překvapivě přidělen pokoj pro dvě osoby (takže jsem skutečně zvědavý na svého spolubydlícího), cena je však mnohem příznivější, jen 123EUR za měsíc. Na internetu jsem dokonce četl nějaké příspěvky typu "pro mě už ubytování nemají", takže nakonec asi budu rád, že mám vůbec kde bydlet.

Lokalita je naštěstí vybrána dobře, jedná se o koleje Paawola, které se nachází pouze 1km od mé budoucí školy (tedy mám na mysli TUT, první tři týdny na UTA budou asi trochu horší). Tak více o ubytování napíšu, až tam budu. Zatím je komunikace s TOAS na slušné úrovni, na dotazy víceméně reagují, 1.8. si musím vyzvednout klíč a pak to všechno zhodnotím. První noc v Tampere si budu muset najít ubytování někde jinde, přiletím totiž 31.7. Takže ještě si budu muset zajistit nějaký hostel.

Ještě bych poznamenal jednu odlišnost. U nás má prakticky každá škola svou vlastní organizaci, která zajišťuje studentské ubytování. VUT má "Koleje a menzy", Masarykova universita má svoji "Správu kolejí a menz" atd., zatímco v Tampere je to pouze TOAS pro všechny univerzity ve městě.

Přijetí na EILC

Vedle samotného studijního pobytu existuje pro studenty také možnost intenzivního jazykového kurzu (v případě Finska se jedná nečekaně o finštinu) v délce trvání 3 týdnů. Oficiálně se tento kurz skrývá pod zkratkou EILC (Erasmus Intensive Language Course). Každý jistě chápe, že jazyk se během tří týdnů nikdo nenaučí, ale v kurzu jde především o to, naučit se základy, také potkat nové lidi a rozmluvit se v angličtině. Navíc v případě, že kurz absolvujete ve stejném městě, jako budoucí studijní pobyt, odpadají starosti s ubytováním, které už je stejně zajištěné a zaplacené na celý měsíc. A nakonec také na EILC je poskytován grant ve stejné výši, jako na klasický studijní pobyt.

Veškeré záležitosti ohledně EILC se vyřizují výhradně elektronicky. Někdy v dubnu zveřejní pořádající organizace seznam kurzů. V případě Finska se jedná o organizaci CIMO a seznam kurzů pro rok 2011 byl zvěřejněn na tomto odkazu. Příští rok to může být ale úplně někde jinde, takže pozor. V Tampere byly letos celkem 2 školy, které nabízely EILC, a to University of Tampere (UTA) a Tampere University of Applied Sciences (TAMK). Takže jsem vyplnil elektronickou přihlášku, ve které jsem jako první a druhou volbu uvedl obě zmíněné univerzity a odeslal jsem formulář koordinátorce Erasmus na domácí škole. Součástí byl i motivační dopis, i když dopis je v tomto případě dost nevhodné slovo, stačily mi asi 3 řádky...

Dále mi nezbývalo než čekat, jak moje žádost dopadne. Spolu se mnou se na EILC hlásil také kolega, který se mnou jede do Tampere. Začátkem června nám oběma přišel e-mail, ve kterém nám bylo oznámeno, že jsme přijati. Následovala ještě série potvrzovacích e-mailů (potvrzení o přijetí potvrzení atp.), ona komunikace e-mailem je sice rychlá a pohodlná, ale občas se nějaká důležitá zpráva může zatoulat do spamu. Teprve pak jsme si mohli koupit letenky, jejichž cena šla mezitím prudce vzhůru, a tak nezbývá než doufat, že nám za to bude EILC stát. Dostat se na kurz totiž není tak lehké, jak by se na první pohled zdálo. Letos se hlásilo téměř 500 uchazečů a brali asi polovinu z nich. Nějvětší zájem o kurz měli Němci, Španělé a na třetím místě Češi :-)

A ještě na závěr pár slov o UTA. Jedná se o nejstarší univerzitu v Tampere, na které je celkem 9 fakult (například medicína a řada humanitních oborů). Její kampus leží v centru města (narozdíl od TUT), a tak to budu mít ze svých kolejí celkem daleko... rozhodně pořídím buď měsíční jízdenku na MHD a nebo kolo.

Koupě letenky

Na úvod musím poznamenat, že právě finské Tampere je snad nejhorší destinací z hlediska dopravy, jakou jsem si mohl vybrat. Zatímco do Švédska či Dánska se v klidu dostanete pomocí autobusů Student Agency, Finsko je díky své poloze víceméně odsouzeno výhradně letecké dopravě. Ano, sice existuje společnost Bohemia Lines, která provozuje autobusovou linku až do Helsinek, ale celá cesta trvá tři dny a zahrnuje i dopravu lodí. Navíc finančně vychází tento cestovní maraton na téměř 6000Kč za zpáteční jízdenku a v této cenové relaci se dají koupit i letenky. No možností je samozřejmě také osobní automobil, ale při cenách benzinu a vzdálenosti je nutné se domluvit ve více lidech.

Nakonec jsem se tedy rozhodl pro letadlo. Přímo v Tampere je také letiště, ale bohužel tam létají buď pouze nízkonákladové společnosti Ryanair a Wizzair, které jsou nízkonákladové jen do té doby, kdy nemáte těžké kufry (za ty se hodně připlácí), a také finský dopravce Finnair, který je však cenově hodně vysoko. Proto jsem se rozhodl letět do Helsinek a dále pokračovat autobusem nebo vlakem (autobus je výhodnější, protože jezdí častěji, dokonce i v noci a navíc přímo z letiště). Letenky se vyplatí koupit co nejdřív, jejich ceny totiž postupně narůstají. Já jsem bohužel musel čekat na to, jak dopadne moje žádost o účast v kurzu EILC (viz další příspěvek), takže jsem letenku kupoval až v polovině června, navíc jsem chtěl letět se spolužákem z naší fakulty, takže se značně zúžil výběr letenek. Takže u nás vyhrála společnost Lufthansa s cenou za zpáteční letenku 6490Kč (s odletem z Prahy a s přestupem v Mnichově - poměrně krátká doba, tak snad to stihneme). Podle informací na webových stránkách Lufthansy byl zaveden tzv. Piece concept, který umožňuje přepravu jednoho zapsaného zavazadla, jehož povolená hmotnost je až 23kg, což snad bude stačit.

Předpokládané letadlo na trase Praha - Mnichov

Jen pro zajímavost, nejlevnější varianta přímého letu byla nabízena společností Austrian Airlines z Vídně za zhruba 7000Kč, ČSA pak byly ještě asi 1500Kč dražší. Pokud však člověk zná přesný termín, kdy má přiletět do Finska a nemusí na něj čekat, vyplatí se koupit letenku už někdy v dubnu, kdy se ceny pohybovaly již od 4000Kč za zpáteční letenku (Lufthansa, AirBerlin, LOT a jejich kombinace).

Na internetu jsem našel zajímavé kombinované řešení dopravy do Tampere, a to vlakem do Gdaňsku (s přestupem ve Varšavě), z tama pak Wizzairem přímo do Tampere. Bohužel, nepatřím k těm, kteří věří tomu, že vlak někam přijede na čas, takže jsem podobné dobrodružství raději pustil z hlavy.

Edit 6. června 2012: Z Budapešti létá Ryanair přímo do Tampere za cenu kolem 1400 Kč za zpáteční letenku. Sám jsem vyzkoušel a mohu doporučit zejména pro lidi z východu republiky nebo pro Slováky, protože Budapešť není až tak daleko.

Přihláška na TUT

Ihned poté, co jsem se dozvěděl o svém přijetí na TUT (Tampere University of Technology), začal jsem s přípravou k výjezdu, která spočívala především ve vyplňování různých formulářů jak na domácí, tak na zahraniční univerzitě.

• Leden / únor - v tomto období je třeba mít na domácí univerzitě vyplněný a potvrzený dokument  "Žádost o studium v zahraničí ", což je vlastně seznam předmětů, které bych chtěl studovat a jejich ekvivalenty na domácí škole. Je dobré konzultovat jednotlivé předměty předem přímo s garantem předmětu, těžko se totiž hledá předmět, který by svým obsahem plně odpovídal domácímu předmětu. Naštěstí většina garantů tuto situaci chápe a přislíbí uznání předmětu po návratu.
• Březen - přesně v polovině března otevírá TUT svůj on-line formulář zvaný "Application Form", na jehož vyplnění je poměrně dost času (2 měsíce). Je potřeba přiložit naskenovanou kopii "Transcript of Records", což je vlastně výpis všech absolvovaných předmětů na domácí škole (možno získat zdarma přímo u koordinátorky zahraničních vztahů nebo za poplatek na studijním oddělení).  
• Květen / červen - elektronickou poštou přichází vyrozumnění o přijetí na školu, spolu s ním pak několik dalších formulářů. "Enrollment form", "Student card application form" a "Learning Agreement". Všechny tři se tentokrát posílají poštou (doporučeně to stojí 58Kč), poslední z vyjmenovaných formulářů je nutné nechat potvrdit jak na domácí škole, tak na hostující univerzitě. Takže jsem vyplnil dvě kopie a jednu jsem si nechal poslat zpět. Překvapila mě rychlost pošty, v pondělí večer jsem dopis posílal a již ve středu mi přišel e-mail potvrzující jeho doručení. 

V tomto příspěvku byly popsány pouze záležitosti týkající se komunikace se zahraniční institucí, konkrétně Tampere University of Technology (TUT). Koordinátorka pro Erasmus na tamní škole reaguje na všechny dotazy a žádosti rychle, zatím tedy jen přes e-mail, takže doufám, že i na místě bude stejně ochotná s čímkoliv pomoct. Další informace ohledně ubytování, kurzu EILC a dalších záležitostí budou o něco později...

Výběrové řízení ERASMUS

Jako student Fakulty eletrotechniky a komunikačních technologií na VUT v Brně jsem se někdy v lednu rozhodl, že se zkusím přihlásit k výběrovému řízení na zahraniční výjezd v rámci programu Erasmus. Z množství nabízených škol nakonec připadaly v úvahu pouze univerzity z Finska, Švédska a Dánska. Výběr předmětů na švédských univerzitách byl pro můj obor nedostatečný, v případě Dánska byla problémem celková vysoká náročnost studia. Takže nakonec jsem na přihlášku napsat jedinou školu - University of Technology ve finském Tampere. I přesto, že na tuto školu se hlásilo snad nejvíc lidí, byl jsem nakonec vybrán. Součástí přihlášky byl anglicky psaný motivační dopis, dále pak soupis předmětů, které bych chtěl v zahraničí studovat, ale o přijetí či nepřijetí na školu rozhodoval asi nejvíce studijní průměr z předchozího studia a případně znalost angličtiny.